Zde naleznete informace o Letenské pláni a o Letné na Praze 7.

Generálmajor Antonín Sochor

Generálmajor Antonín Sochor - obrázek

Generálmajor Antonín Sochor - obrázek

Po Antonínu Sochorovi je pojmenována ulice na Praze 7

 

Generálmajor Antonín Sochor (16. července 1914, ve vestfálském Lobernu – 16. srpna 1950, Jablonné v Podještědí) byl voják, nositel Řádu bílého lva ze dne 21. prosince 1943 za hrdinství při osvobozování Kyjeva a nositel řádu Hrdina Sovětského svazu.

 

strong>

Antonín Sochor se narodil 16. července 1914 ve vestfálském Lobernu, kam jeho rodiče odešli za prací, stejně jako stovky dalších severočeských havířů za prací. Po 1. světové válce (1916) se rodina odstěhovala zpátky do Čech do Duchcova, otec je následoval později jako válečný invalida.

Antonín SochorAntonín Sochor byl vychováván k lásce k vlasti a obdivu k demokratickým ideálům první republiky. Chodil do dělnické tělocvičné jednoty, později navštěvoval oddíl Junáka. Pokračoval ve studiu na obchodní akademii v Teplicích. Po škole otec onemocněl a Antonín musel jít vydělávat. Hospodářská krize stále ještě doznívala, a tak byl rád, když našel příležitostné práce na silnici, v kamenolomu nebo v Lukešově sklárně.

Roku 1936 narukoval na vojnu a v roce 1938, po Mnichovské dohodě se ocitl v situaci, kdy jako voják nemohl bránit české pohraničí proti nacistickému Německu, což ho poznamenalo. Pro svůj nesmiřitelný postoj vůči henleinovcům byl deportován na nucené práce, kde se podílel na sabotážích. Tam spřádal myšlenky na útěk. Využil skutečnosti, že se narodil v Německu a přihlásil se naoko jako dobrovolník do wehrmachtu. Při vyřizování dokladů však uprchl v (léto 1939). Krátce pobývá v Duchcově a při útěku z Duchcova provedl ještě kousek vskutku husarský, když hodil do rybníka nacistického starostu města Kutscheru-Hasslingera. V létě roku 1939 byl již v Krakově, kde se hlásil do legionu podplukovníka Ludvíka Svobody. Po vypuknutí 2. světové války a přepadení Polska se při ústupu dostal do zajetí Rudé armády. V SSSR byl nejprve internován, později se přihlásil do řad rodící se československé vojenské jednotky v Buzuluku. Jako velitel samopalníků se vyznamenal již v bitvě u Sokolova, v bitvě o Kyjev si jako velitel roty počínal tak dobře, že byl vyznamenán titulem Hrdina Sovětského svazu. Stejně dobře si vedl u Bílé Cerekve i u Žaškova v Žytomyrsko-berdyčevské operaci. Při dobývání Dukly v Karpatsko-dukelské operaci byl těžce raněn, lékaři vyjmuli z jeho těla celkem 218 střepin. Po vyléčení se ještě zúčastnil dalších bojů na našem území. V bojích za osvobození získal celkem 18 vysokých československých a zahraničních vyznamenání, včetně Řádu bílého lva.

Po válce roku 1946 se stal čestným občanem města Duchcova. Zasloužil se o vybudování izraelské armády, což však bylo až do roku 1989 pečlivě utajováno. Byly na něj spáchány čtyři atentáty, nejprve bylo odstřelováno letadlo, ve kterém letěl, poté dvakrát jeho automobil. 15. srpna 1950 byla na něj zinscenována autonehoda. Podplukovník Antonín Sochor zemřel 16. srpna ve tři hodiny ráno v nemocnici v Jablonném v Podještědí. Viník havárie byl naoko odsouzen, ale již o vánocích mu byl umožněn útěk do zahraničí.

Sochorův pomník - Vojenský prostor Ralsko věnován památce kapitána Antonína Sochora, hrdiny z východní fronty za druhé světové války, který zde zahynul 16. srpna 1950 při autonehodě, s největší pravděpodobností inscenované na pokyn komunistické strany

So 24. květen 2008, 10:39:06 CEST
kerim003
Email:
letenskaplan@email.cz


Google




Name
Email
Comment
Or visit this link or this one