Zde naleznete informace o Letenské pláni a o Letné na Praze 7.
Co se dělo předtím :
1088 - poprvé připomínána Letenská pláň v zakládací listině vyšehradské kapituly (Vratislav II.) později prohlášené za falzum z 12. stol.
po 1875 - Letenské sady
1420 - vojenský tábor Zikmunda Lucemburského. Odtud Zikmund sleduje porážku svých vojsk pod Vítkovem

Od kdy se tak jmenuje :
18.. - Jakub Wimmer; nechává upravit letenskou stráň a vysázet na ní zeleň s Parkovou úpravou a promenádou.

Podle čeho se jmenuje :
podle místa (Leteň = Slunečný vrch)

Jak se kdy jmenovala : po 1875 - po zrušení barokních hradeb rozšířeny západním směrem až k Chotkově silnici
1885 - Letenská pláň se jako součást katastru Holešovice-Bubny stává součástí Prahy
1912 - východní část zastavěna Letenským náměstím a okolní zástavbou
Satlin Letná

Satlin Letná

Ruční rozbíjení sochy Stalina na letné
Nejznámější sousoší v Česku už skoro padesát let nestojí. Přesto dodnes každý ví, že Stalin byl na Letné. Největší skupinové sousoší v Evropě bylo vybudováno v letech 1953 - 1955 podle návrhu akad. sochaře Otakara Švece, architektonická úprava podstavce a okolí vznikla podle projektu manželů Jiřího a Vlasty Štursových.
Stalin na Letné

Stalin na Letné

Socha Stalina na Letné
Studentske koleje Kolonka - obrázek

Studentske koleje Kolonka - obrázek

"KOLONKA" byl kdysi pojem. Takto nazyvane drevene budovy studentskych koleji staly na zapadnim konci Letenskych sadu, pobliz krizovatky na Spejcharu.

Byly postaveny v kubistickem stylu podle projektu prof. Milose Vanecka.

Dnes je v techto mistech tramvajova tocna a parkoviste autobusu mestske hromadne dopravy.
(Na odbocce k tocne doslo v unoru 1982 k velke tramvajove havarii)

Havárie tramvaje 17.2.1982 - obrázek

Havárie tramvaje 17.2.1982 - obrázek

Havárie tramvaje 17.2.1982 16:45

místo: Letná / Špejchar , Praha 6

Poznámky k okolnostem havárie:

1. Výhybka byla neobvykle nastavena na odbočení protože bezprostředně před havárií se do smyčky odstavovala porouchaná tramvaj.

2. Zodpovědnost za nastavování výhybek měly v různých dobách různé osoby (výhybkář, řidič předchozí tramvaje, průvodčí...), ale v této době bylo povinností řidiče, aby se přesvědčil o nastavení výhybky a aby snížil rychlost na 15 km/h (podle jiného pramene 20 km/h) . V tomto případě tramvaj jela 40-45 km/h.

3. Předtím, než se tramvaj převrátila na pravý bok se odstředivým tlakem cestujících otevřely dveře a několik cestujících, kteří byli nejblíže dveřím vypadli ven. Tramvaj se pak na ně převrátila a většinu z nich usmrtila. Nejméně jeden z vypadnuvších cestujících přežil s těžkým zraněním.

4. Podle neověřené zprávy řidič brzdil, ale neúčinně. Snad v důsledku technické závady. 

5. Česká televize natočila o této havárii epizodu seriálu "Osudové okamžiky", která se vysílala 14.11.2002.

LETNÁ PROBOUZÍ ŠÍLENSTVÍ - obrázek

LETNÁ PROBOUZÍ ŠÍLENSTVÍ - obrázek

Letenské návrší odjakživa láká k velkoleposti. Velká nezastavěná plocha v centru hlavního města, ohraničená lákavým horizontem (Letná a Petřín jsou naše hory, říkají obyvatelé Starého Města – a to dá rozum, na vrcholek hory patří pořádná rozhledna nebo pomník!), to je ideální místo pro nehynoucí zápis do dějin, pro nějakou tu věčnou a vpravdě monumentální stopu.

Za největší počin či zvěrstvo je v tomto směru považován Stalinův pomník. Legendární „Fronta na maso“ akademického sochaře Otakara Švece, jenž z důvodů – snad více osobních – spáchal krátce před jejím odhalením sebevraždu.
A přece se točí? - obrázek

A přece se točí? - obrázek

Řeč není o zeměkouli, ale o snaze Národního technického muzea obnovit nejkouzelnější kulturní památku, která se nachází na území MČ Praha 7. Letenský kolotoč.

Stojíme před dřevěným pavilonkem kolotoče, který je obrněn proti zlodějům, vandalům a nepřízni meteorologických podmínek, a vstupujeme dovnitř, ke koníkům. Rozmanité stádo různě velkých a různě zachovalých ořů doplněné několika autíčky a dokonce houpacím kouhoutem, jako vystřiženým z Husákova 3+1, má silnou výpovědní hodnotu. Je trochu zvláštní cítit ducha doby na točně kolotoče mezi omšelými zvířaty, ale z nějakého důvodu zde genius loci opravdu funguje.

Nejan Slavia a Sparta ale take DSF hravali na Letne - obrázek

Nejan Slavia a Sparta ale take DSF hravali na Letne - obrázek

DFC Prag (Deutscher Fussball Club) byl nejznámější a nejúspěšnější fotbalový klub německé menšiny v Praze. Byl založen 28. května 1896. Založili jej fotbalisté, kteří odešli z klubu Regatta Prag. V roce 1938 se odmítl zapojit do henleinovského hnutí a po okupaci republiky byl na jaře 1939 úředně rozpuštěn.
Na obrazku: DFC Prag 1904: Fischer - Sedlaczek - Dr. Fischl - Meissner - Weil; Schwarz - Österreicher - Kurpiel - Dr. Frey - Robicek; Eisenstein - Pick

Mnohdy si pozasteskneme, že ten čas letí, že jedna doba střídá druhou, snažíc se překrýt a přehlušit vše, co v lidech zůstalo, jen aby se nezatěžovali minulostí a mohli jet znovu na plný plyn. Jenže ty dojmy a vzpomínky zůstávají, jako svědkové dávných časů. Proto Praha a doba našeho mládí nezmizela - pouze byla zasuta do vzpomínek. Není proč se stydět, vždyť básník Novalis praví: "Vzpomínka je druhá přítomnost!"

Ne, nemáme na mysli »klání« dnešní, totiž běžecké či jezdecké závody ve Stromovce, ani dávné soupeření jelenů a daňků, kteří byli kdysi nasazeni do Královské obory. Míníme tím turnajové souboje, jež nalezly útočiště na lukách v západní části Obory. Tuto středověkou zábavu sem zavedl, kdo jiný, než romantický dobrodruh a cizinec na českém trůně, král Jan Lucemburský. Za tímto panovníkem, praví kronikář Petr Žitavský, přišlo několik mladých šlechticů se žádostí, aby v duchu bájného spolku krále Artuše přispěl k obnovení starých ctností. K tomu pochopitelně patří i rytířské turnaje s dřevci, po staru řečeno »klání«. Oborníci a tesaři, vypráví historik, postavili na dolní louce pod zámečkem »hortus ferarum«, dřevěnou arénu, v níž se měla konat tato vzpomínková slavnost. Jenže doba statečných »klání« už pominula. Podle toho to také dopadlo. Rytíři do připravených »šraňků« vůbec nevjeli, natož aby v nich proti sobě harcovali. Zbraslavský kronikář o tom konstatuje: "Hora tu porodila myš." Alespoň nebyla louka příliš podupána a urodila se tráva, jež usušena v seno stačila uživit v zimě zdejší stádo jelenů a daňků.
Praha z Letne

Letna kdysi davnoKaždý den ráno hledím na panoráma Prahy a znovu a znovu se obdivuji jejím proměnám. Za rozbřesku dne je silueta města temná, prosvítá jen světlými body, jež vystupují z nočních mlh. Teprve když se nad Vysočanami proderou první paprsky a rozlijí se v růžové červánky, rozzáří se špice věží a kopule měděných bání. A když se slunce vyloupne plněji, zaplanou zasklené budovy na pankráckém horizontu jako hořící pochodně. Dopravnímu ruchu v ulicí kyne televizní věž, jejíž špice mizí v oblacích jako symbol technického pokroku. Pod ní se rýsuje reliéf minulosti: Vítkov se sochou husitského vojevůdce a Památník osvobození. Je to slavnost díkůvzdání, obřad nejsvětější. - Město se probouzí.

Jakub Wimmer zbohatl na dodávkách pro rakouskou armádu a při stavbě pevnosti Terezín. Vlastnil několik velkostatků, několik pražských domů, mezi nimi i Platýz, který zvelebil, a byl také uznávaným a největším mecenášem té doby. Dal upravit Národní třídu na městskou promenádu, dal zřídit krásnou kašnu od Františka Xavera Lederera (dnes stojí na Uhelném trhu), dal upravit Nuselské údolí jako anglický park a osázet Mariánské hradby i tehdy pusté Letenské stráně aj.
1
Email:
letenskaplan@email.cz


Google




Name
Email
Comment
Or visit this link or this one