Zde naleznete informace o Letenské pláni a o Letné na Praze 7.
Praha potřebuje novou univerzitu! Takové volání se ozývalo na přelomu století českou kotlinou. V roce 1905 vyšel článek profesora Niederleho, který veřejnost upozornil na myšlenku postavit univerzitu na Letné. Tím dal impuls architektům, kteří připravili a zveřejnili několik architektonických studií. Nejznámějšími se staly monumentální návrhy Antonína Wiehla (stavba s "florentskou" kupolí zcela nahoře), Jana Kouly (návrh budovy české techniky, uprostřed) a pozdější studie Antonína Balšánka, který plánoval na Letné celý kampus. Na nákresu úplně dole areál Vysoké školy technické z roku 1915.
Univerzita - navrh

Univerzita - navrh

Univerzita - navrh

Univerzita - navrh

Univerzita - navrh

Univerzita - navrh

Od roku 1895 se na Letné konaly všesokolské slety. Na snímku je poslední z nich, z roku 1920. Na pláni se tehdy sešlo 109 tisíc diváků a 16 tisíc cvičenců. O rok později se na Letné konala také 1. dělnická olympiáda, ještě později i III. světové ženské hry. Stalin nebo Tyrš? Prvnímu sochu postavili, druhý se musel spokojit jenom s nákresem. V době sílícího českého nacionalismu se na Letné plánoval monumentální pomník pro zakladatele Sokola Miroslava Tyrše a Jindřicha Fügnera. V roce 1911 vznikl návrh architekta Vlastimila Hofmana, nikdy však nebyl zrealizován.
Sokolsky slet na Letne

Sokolsky slet na Letne

Sokolsky slet na Letne

Sokolsky slet na Letne

Sokolsky slet na Letne

Sokolsky slet na Letne

Pomník pro zakladatele Sokola

Pomník pro zakladatele Sokola

Také po válce měl na Letné vyrůst parlament. V roce 1947 byla vypsána veřejná soutěž na budouvu Národního shromáždění. Přihlásilo se do ní 75 architektů. Zvítězila podlouhlá budova na hraně Letné od Františka Čermáka a Gustava Paula (nahoře). Druhou cenu získal Jaroslav Fragner za velkolepou stavba v antickém stylu, před níž měla být avenue pro vojenské přehlídky (uprostřed). Třetí cenu si odnesli Karel Dudych s Bohumilem Holým za podlouhlou funkcionalistickou stavbu.
Pralament na Letne - navrh

Pralament na Letne - navrh

Pralament na Letne - navrh

Pralament na Letne - navrh

Pralament na Letne - navrh

Pralament na Letne - navrh

Na Letné měla mít centrum nejen politika, ale také kultura. Jako protiváhu pro administrativní budovy plánovala Státní regulační komise v západní části Letné postavit galerii a knihovnu. Architekt Josef Gočár nakreslil její dvě varianty. První návrh je z roku 1928 (nahoře). Druhý, barevná kresba budovy Státní galerie a Masarykovy knihovny, pak z roku 1936
Galerie a knihovna na Letne?

Galerie a knihovna na Letne?

Galerie a knihovna na Letne?

Galerie a knihovna na Letne?

Nová československá republika potřebovala nové reprezentativní budovy. Na Letné měl proto vyrůst areál ministerstev, kterému by vévodil parlament. Položený vyzývavě vůči Pražskému hradu - symbolu mocnářství. V roce 1928 byla vypsána soutěž na budovu parlamentu. Sešlo se šestnáct návrhů, z nichž byl jako vítěz vybrán Josef Štěpánek (nahoře), druhou cenu získal za svůj funkcionalistický návrh Jaromír Krejcar (uprostřed) a třetí Bohumil Hypšman za parlament s kupolí(dole).
Navrh na parlamet 1928

Navrh na parlamet 1928

Navrh na parlamet 1928

Navrh na parlamet 1928

Navrh na parlamet 1928

Navrh na parlamet 1928

Krátká lanová dráha na Letnou byla vůbec první lanovkou v Praze. Zajištovala přepravu cestujcích od Vltavy na vrchol na konečnou Křižíkovy elektrické dráhy na Výstaviště a do Stromovky.
Lanovka na Letnou začala jezdit v roce 1891, jen krátce před lanovkou petřínskou. Vozy byly stejné jako u lanovky na Petřín, také bylo použito systému vodní převahy, ale celá trať byla dvoukolejná. Rozchod byl shodně s Petřínem 1000 mm.

lanovka na Letnou

lanovka na Letnou

Stanice lanovky u Vltavy
lanovka na Lletnou

lanovka na Lletnou

Dnesni pripominka lanovky
V roce 1897 se začala v Praze řešit otázka, jak propojit Staré město se severním předměstím. Prof. Jana Koula tehdy navrhl, že by se mohla prokopat Letná. Architekti se proto pustili do práce. Několik návrhů vypracoval také sám Jan Koula (1907, nahoře). Na druhém nákresu další jeho zářez, úplně dole pak celkový pohled na rozpůlenou Letnou od Antonína Engela.
Planovany prukop Letenskou plani

Planovany prukop Letenskou plani

Planovany prukop Letenskou plani

Planovany prukop Letenskou plani

Planovany prukop Letenskou plani

Planovany prukop Letenskou plani

Dalsi z navrhu na prukop Letnou

Dalsi z navrhu na prukop Letnou

navrh Jana Kouly
Dalsi z navrhu na prukop Letnou

Dalsi z navrhu na prukop Letnou

navrh Jana Kouly
Po nástupu komunistů se z Letné stála přehlídková výkladní skříň. První vojenská přehlídka se konala už v roce 1949. Na Letné kvůli ní vždy vyrostly speciální slavobrány s portréty Stalina a Gottwalda (uprostřed). Tradice pokračovala až do 80. let (dole).
Prehlídka na Letne

Prehlídka na Letne

Prehlídka na Letne

Prehlídka na Letne

Prehlídka na Letne

Prehlídka na Letne

Vojenska prehlidka 1980

Vojenska prehlidka 1980

Vojenská přehlídka 9. 5.1980, Spejchar
Vojenska prehlidka 1970

Vojenska prehlidka 1970

Prehlidka vojsk Letenska plan 1970
Vojenska prehlidka 1970

Vojenska prehlidka 1970

Prehlidka vojsk Letenska plan 1970
Vojenska prehlidka 1970

Vojenska prehlidka 1970

Prehlidka vojsk Letenska plan 1970
V roce 1951 byla vypsána soutěž na pomník J. V. Stalina. Vítězem se stala práce sochaře Otakara Švece, pověstná "fronta na maso" (vlevo nahoře). Na dalších místech skončili sochaři Karel Pokorný (uprostred nahore) a Josef Malejovský (vpravo nahore). V listopadu 1962 - po odhalení kultu osobnosti - byla socha odstřelena

Dalsi komentare:

1.května 1955 byla odhalena v Praze na Letné mohutná socha generalissima Stalina, zhruba měsíc po té, co spáchal sebevraždu její autor, sochař Otakar Švec (říkalo se, že do soutěže dal návrh, o kterém předpokládal, že nebude přijat) a zhruba rok před tím, než byl v Moskvě na XXII. sjezdu KSSS odhalen "kult osobnosti" tohoto "VELKÉHO přítele a vůdce světového proletariátu". Shodou okolností v průběhu "měsíce československo-sovětského přátelství" roku 1962 pak probíhaly odstřely.

Stalinuv pomnik

Stalinuv pomnik

Stalinuv pomnik navrh

Stalinuv pomnik navrh

Stalinuv pomnik navrh

Stalinuv pomnik navrh

Stalinuv pomnik

Stalinuv pomnik

Stalinuv pomnik

Stalinuv pomnik

Stalinuv pomnik, autor O. Švec

Stalinuv pomnik, autor O. Švec

V dobach sve pochybne slavy
Stalinuv pomnik, autor O. Švec

Stalinuv pomnik, autor O. Švec

Detail takzvane "fronty na maso"
Email:
letenskaplan@email.cz


Google




Name
Email
Comment
Or visit this link or this one