Zde naleznete informace o Letenské pláni a o Letné na Praze 7.

BUDOVY,STAVBY

Čechův most - obrázek

Čechův most - obrázek

Čechův most je nejkratší z mostů vedoucích přes Vltavu v Praze. Po proudu řeky je desátým pražským mostem. Je 169 m dlouhý a 16 m široký. Je to jediná takto velká ozdobená mostní konstrukce v Čechách z období secese a patří mezi chráněné technické památky.
Dopravní podniky v Holešovicích - obrázek

Dopravní podniky v Holešovicích - obrázek

Dopravní podniky v Holešovicích Bubenská 1, Praha 7, Holešovice

Předchůdcům dnešního Dopravního podniku Hlavního města Prahy, a.s. stačilo v dobách vzniku kapacitní hromadné dopravy v Praze na úřadování jen několik malých kanceláří rozmístěných po tehdejším městě. Pracovalo se třeba na Staroměstské radnici i na Staroměstském trhu.
EXPO 58 - obrázek

EXPO 58 - obrázek

Autor: František Cubr, Josef Hrubý, Zdeněk Pokorný
Adresa: Letenske sady 1500, Holešovice, Praha, Česká republika
Realizace: 1957-58 Soutěž: 1956

Architektonické řešení bývalé restaurace Praha pro světovou výstavu EXPO´58 v Bruselu je dílem architektů Josefa Hrubého, Zdeňka Pokorného a Františka Cubra. Roku 1960 objekt umístěn v Praze.

Areál AC Sparta Praha - Stadion Letná - obrázek

Areál AC Sparta Praha - Stadion Letná - obrázek

Milady Horákové 1066/98 , 170 82 Praha-Bubeneč
Telefon: +420 296 111 111, Fax: +420 220 571 661, E-mail: football@sparta.cz

- má výjimečnou polohu v centrální části Prahy, na území městské části Praha 7, ve čtvrti Letná

- areál sdílí stejnou adresu jako sídlo samotné společnosti - 170 00 Praha 7, třída Milady Horákové 1066/98,

 

Historicke fotografie budov a staveb na Letenske plani, Praha 7
Cechuv most 1906

Cechuv most 1906

Cechuv most 1907

Cechuv most 1907

Most Fr. Josefa 1908

Most Fr. Josefa 1908

Letensky Tunel

Letensky Tunel

Pohled na vyjezd z Letenskeho tunelu do Revolučni ulice 10.5.2008
Kolotoc na Letenske plani

Kolotoc na Letenske plani

Kolotoc na Letenske plani

Kolotoc na Letenske plani

Kolotoc na Letenske plani

Kolotoc na Letenske plani

Hanavsky pavilon - obrázek

Hanavsky pavilon - obrázek

Projekt stavby vypracoval architekt Heiser, litinové eklektické prvky provedl modelář Z. Fiala podle nákresů architekta Hercíka. Pavilon je významnou uměleckohistorickou a technickou památkou, slouží jako restaurační zařízení
Hřbitov Strojnicka Holešovice Praha7  - obrázek

Hřbitov Strojnicka Holešovice Praha7 - obrázek

tel: 602 269 060, Hřbitovní sprava , Praha 8 tel: 286 028 910-1

Otvírací doba:

Leden - Unor 8:00 az 17:00
Březen - Duben 8:00 az 18:00
Květen -  Září 8:00 az 19:00
Říjen 8:00 az 18:00
Listopad - Prosinec 8:00 az 17:00
Nevelký hřbitov o rozloze 0,88 ha se nachází na katastrálním území Holešovice-Bubny. Byl založen roku 1873, má tvar téměř pravoúhlého trojúhelníku. Vchod je ze záp. cípu u domku kanceláře. Má dvě části – starší východnější a novější západní, oddělené od sebe zdí. Na hřbitově je 12 hrobek, 2 300 urnových hrobů a 1 667 kolumbárních schránek. Na hřbitově je zákaz pohřbívání těl zesnulých, pohřbívají se pouze urny.
(Zdroj: Kovařík, Petr – Klíč k pražským hřbitovům, Praha, NLN, 2001)

Souřadnice vchodu: N 50° 06´12,2´´ E 014° 25´50,4´´
Hřbitov Strojnicka Praha 7

Hřbitov Strojnicka Praha 7

Hřbitov Strojnicka Praha 7

Hřbitov Strojnicka Praha 7

Hřbitov Strojnicka Praha 7

Hřbitov Strojnicka Praha 7

Hřbitov Strojnicka Praha 7

Hřbitov Strojnicka Praha 7

Hřbitov Strojnicka Praha 7

Hřbitov Strojnicka Praha 7

Hřbitov Strojnicka Praha 7

Hřbitov Strojnicka Praha 7

Kolotoč U Letenského zámečku - obrázek

Kolotoč U Letenského zámečku - obrázek

Kolotoč na Letné, pocházející z roku 1893, je nejstarším zachovalým a funkčním kolotočem v Evropě. Od 11. července 1894 je až dosud tento kolotoč v téměř nepřetržitém letním provozu na Letné. Jeho význam se prohlubuje vzhledem ke skutečnosti, že se v archivu odboru výstavby Obvodního úřadu pro Prahu 7 zachoval nejen původní plán, ale i kompletní spisová dokumentace od vydání stavebního povolení až po kolaudační rozhodnutí této unikátní stavby.

Typ domu -  pavilón
Stavební sloh - novorenezanční sloh
Chráněná památka Rejstříkové číslo 11880/1-2163, ochrana od 13.11.1991

Historie domu

1894 - umístěn u Letenského zámečku
1994 - ukraden historický orchestrion

kostel Svatého Klimenta - obrázek

kostel Svatého Klimenta - obrázek

původně románská stavba z doby před 13. stoletím

Přestavby  13.stol. - gotická přestavba původně románské stavby
1603 - zničen požárem
1659-1677- znovu postaven jako raně barokní
1898 - rozšířen
 Výzdoba - barokní socha Jana Nepomuckého, v nice hřbitovní zdi nyní její kopie 
 - Jakub Wimmer, baron; + 13.1.1822 ve věku 68 let. Pohřben na hřbitově u kostela sv. Klimenta v Bubnech
 

Kramářova vila - obrázek

Kramářova vila - obrázek

Kat. území Hradčany čp. 212, Ulice Gogolova 1

Postaven -  1908-1914 , Typ domu předměstská usedlost
Architekt - Ohmann Bedřich, Výtvarník - Klouček Celda
Stavení sloh - novobarokní sloh
Chráněná památka Rejstříkové číslo 41505/1-2146, ochrana od 8.4.1991
Stavitel - Josef Čánský
O stavbě - stylové interiéry, sál s byzantskou mozaikovou výzdobou
Přestavby 1998 - izolace vlhkých zdí, výměna kanalizace a adaptace jednoho křídla pro obytné účely
Příslušenství - zahrada s úpravou ve stylu francouzského parku, 56 místností, 2 pracovny, jídelna, kulečníkový sál, nápis na mříži balkónu - "ZA PRAVDU TŘEBA PROTI VŠEM - 1914"
Výzdoba domu Celda Klouček; štuková výzdoba, v suprafenestrách refiéfy květinových košů, dvojice vran, monogramy K/N/K (monogramy Kramáře a jeho manželky), orli, čabraky a jiné ornamenty


Historie domu

1938 - po smrti manželů Kramářových získává vilu Společnost dr. Karla Kramáře
28.1.1938-30.10.1938 - den otevřených dveří, přišlo 70 tis. návštěvníků
1948 - rozpuštěna Společnost dr. Karla Kramáře a vila přešla do majetku státu
1948-1998 - využívána pro státní účely
od 18.12.1998 - oficiální sídlo předsedy vlády
Žili v domě - Karel Kramář (1860 -1937); politik a první předseda československé. vlády

Letenský tunel - obrázek

Letenský tunel - obrázek

Postaven 1950-1953 , Architekt Novotný Jiří
délka 423 m, šířka 10.3 m, výška 6.5 m, výškový rozdíl portálů 33 m, stoupání, 5.55 %
Přestavby Josef Kales; větráky Letenského tunelu v Letenských sadech

Letensky zamecek - obrázek

Letensky zamecek - obrázek

Nonet s.r.o., Letenské sady 341, 170 00 Praha 7
tel.: 233 378 208, 233 375 604
email: office@letenskyzamecek.cz


Novorenesanční jednopatrová budova se zvýšeným přízemím. Postavena v roce 1863 dle plánů architekta Ignáce Ullmanna ve stylu italské předměstské vily jako výletní restaurace. V roce 2001 zrekonstruována do podoby dle původních plánů, objekt má dvě restaurace, kavárnu, stylové salónky a velkou zahradu s altánem. Od roku 1891 až do 1. světové války jezdila k restauraci od Vltavy první pražská lanová dráha, kterou vystřídaly kryté pohyblivé schody.

Areál LTC Slavia - obrázek

Areál LTC Slavia - obrázek

Městský obvod Praha 7 , Městská část Praha 7 , Kat. území Holešovice
Ulice Letenské sady  7

správce dvorců - Břetislav Sedlák 777 789 140
tajemník - Karel Čefelín 602 206 484
kontaktní osoba klubu - Simona Kvasničková 721 433 994

Postaven 1926, Typ domu šatna
Architekt - Kozák Bohumír , Stavební sloh - konstruktivismus
Historie domu: 1926 - Bohumír Kozák; klubovna, 1975 - Jiří Lasovský; tenisová hala

Ministersto vnitra - obrázek

Ministersto vnitra - obrázek

Kat. území Holešovice čp. 936
Ulice Nad štolou 3

Typ domu: administrativní budova
Stavení sloh: novofunkcionalismus, postfunkcionalismus, brutalismus
O stavbě: novofunkcionalistická budova volně napodobující sousední budovu ministerstva vnitra (Milad Horákové 85/1498) z 2 pol. 30/20. a funkčně na ní navazující.
Molochov - obrázek

Molochov - obrázek

Soubor činžovních domů „Molochov“, Milady Horákové

Postaven 1936-1938
Typ domu nájemní dům
Architekt Havlíček Josef , Kohn Otto , Kohn Karel
Stavení sloh funkcionalismus

Narodni technicke muzeum - obrázek

Narodni technicke muzeum - obrázek

Národní technické muzeum v současnosti prochází rozsáhlou přestavbou a je proto pro veřejnost uzavřeno. Rádi Vás po jeho znovuotevření opět přivítáme ve zrekonstruované budově a nových expozicích.

Video hlavní haly muzea tesne pred rekonstrukci: www.stream.cz/video/6/8880-technicke-muzeum-praha

Národní zemědělské muzeum Praha - obrázek

Národní zemědělské muzeum Praha - obrázek

Zemědělské muzeum vzniklo v roce 1891 na popud pořadatelů Jubilejní výstavy v Praze. Základ sbírek muzea tvořily předměty vystavené na Jubilejní výstavě v r. 1891 a na Národopisné výstavě v r. 1895. Zemědělské muzeum bylo tehdy součástí Národopisného muzea, samostatnou institucí se Zemědělské muzeum stalo v roce 1918.
V roce 1926 bylo v trase lanovky zprovozněno kryté pohyblivé schodiště, které fungovalo až do roku 1935. Na okružním článkovém ohebném pásu byly připevněny dřevěné stupně. Jízdné bylo 50 haléřů. Schody vybudoval a provozoval soukromý provozovatel, který je měl podle nájemní smlouvy v roce 1935 bezplatně postoupit Elektrickým podnikům hl. m. Prahy. Ty je sice převzaly, ale 27. srpna 1935 pro havarijní stav ukončily provoz. Zbytky zařízení po lanové dráze a eskalátoru zanikly v letech 1949–1951 při výstavbě Letenského tunelu. V horní části trasy dodnes zůstaly zbytky opěrných zdí.

Památkou evropského významu, starou více než 400 let je Rudolfova štola. Přívádí vodu z levého nábřeží Vltavy od Helmovského jezu na nábřeží Edvarda Beneše pod Letnou až do Stromovky. Sloužila k přivádění vody do rybníků v Královské oboře a vznikla v letech 1584 – 1593. Její délka je 1102 m, šířka 0,7–1,0 m, výška běžně 2–3 m. Dílo využívá velkého spádu Vltavy, díky čemuž se voda do rybníků nemusela čerpat, ale tekla samospádem. Obtížnou stavbu prováděli nejlepší kutnohorští havíři. Pro urychlení prací při hloubení štoly bylo z povrchu na Letné raženo 5 šachet v hloubce od 22 do 49 m a ze dna šachet pak horníci razili tunel oběma směry proti sobě. Každá šachta měla na povrchu přístřešek s rumpálem na vyzvednutí narubané horniny a na dopravu horníků. V horní třetině každé šachty byla malá odbočující větrací chodbička, v níž hořel oheň, aby horký vzduch stoupal nahoru a dolů mohl klesat čerstvý vzduch z povrchu.

Štola se razila ručně, kladivy a dláty, jen nejpevnější skála se musela rozpojovat ohněm. Dochoval se původní plán štoly od Isaaca Phendlera, do něhož se každý týden zakresloval postup ražby. Poslední úsek 1127 m (některé prameny uvádějí 1102 m) dlouhé štoly byl dokončen roku 1593.

U vchodu do štoly mezi Čechovým a Štefánikovým mostem na okraji Helmovského jezu je malý domek zvaný Havírna, kde bylo obydlí horníka, který se o štolu staral a zároveň obsluhoval stavidlo, regulující přítok vody.

Štola prochází napříč letenským souvrstvím až do Královské obory, kde ústí poblíž bývalé Šlechtovy restaurace. Zde je zakončena zděným portálem s korunkou, Rudolfovou iniciálou R a letopočtem dokončení stavby. Průměrná teplota unitř štoly je kolem 11 stupňů. Místy se vyskytuje bohatá krápníková výzdoba. Díky téměř nepřetržitým opravám se podařilo udržet funkční chod štoly až do dnešní doby.

Rudolfova štola je významnou technickou i kulturní památkou. Dříve bývalo příležitostně zpřístupněno 350 m štoly ve směru od Stromovky veřejnosti, ovšem od povodní v r.2002 je štola zatím uzavřena. Snad se opět zpřístupní alespoň na jaře a na podzim při odemykání a zamykání kanálů, jak bývalo zvykem.

Rudolfova stola

Rudolfova stola

Plan stavby Rudolfovy stoly
Rudolfova stola

Rudolfova stola

Rudolfova stoly ve Stromovce
Rudolfova stola

Rudolfova stola

Vchod do Rudolfovy stoly ve Stromovce
Rudolfova Stola

Rudolfova Stola

Vchod do Rudolfovy stoly od Vltavy - Havirna
Rudolfova stola

Rudolfova stola

Detail Planku - sachta 1
Rudolfova stola

Rudolfova stola

Detail Planku - sachta 2
Rudolfova stola

Rudolfova stola

Detail Planku - sachta 3
Rudolfova štola - obrázek

Rudolfova štola - obrázek

Císař Rudolf II. v roce 1583 přikázal pánům z české komory (což byl úřad pro správu zemských financí), aby byl pro tento účel vybudován přivaděč vody do rozšířeného a do té doby deštného rybníka v Královské oboře průkopem pod Belvedérským vrškem z Vltavy od novomlýnského jezu. Řízením prací byl pověřen tehdejší vrchní hormistr království Lazar Ercker ze Šrefnkelzu a důlní měřič (maršejdník) Jiří Oeder z Ústí. Pro provedení díla byli najati havíři z Kutné Hory. Též nářadí bylo vyhotoveno v tomto městě, a to kovářem Riedingerem. Bylo jednoduché – kladiva, krumpáče, různá dláta a podobně. Souborně se nazývalo nářadí “želízka”. Ve štole nacházíme ohromné množství stop po tomto způsobu prací a z tohoto pohledu vyplývá i úctyhodnost celého díla.
Stalinův pomník - dnes Metronom - obrázek

Stalinův pomník - dnes Metronom - obrázek

Stalinův pomník v Praze bylo největší skupinové sousoší v Evropě, postavené na počest sovětského vůdce Josifa Vissarionoviče Stalina za kultu osobnosti v 50. letech 20. století.
Štefánikův most - obrázek

Štefánikův most - obrázek

Štefánikův most je jedním z mostů, vedoucích přes řeku Vltavu v Praze. Spojuje Revoluční třídu, která tvoří hranici mezi Starým a Novým Městem, s Letenským tunelem.
Dukelských hrdinů 47  - Informace: Tel.: 224 301 122


Postaven 1924-1928

Typ domu  - palác
Architekt - Tyl Oldřich, Fuchs Josef
Stavení sloh - konstruktivismus
Chráněná památka Rejstříkové číslo 40980/1-1804, ochrana od 1.1.1976
O stavbě - výrazně odlišena část administrativní a výstavně-obchodní. Za vstupem ochozová hala a ve středu výstavní dvorana
Přestavby - 1978-1998 - Karel Hubáček; rekonstrukce po požáru

Příslušenství - od 1925 - kino pro 792 diváků
od 1995 - bezbariérový přístup a akustický maják a haptická stezka pro nevidomé
Expozice
2. podlaží - České umění z let 1930 - 2000 (Štyrský, Toyen, Šíma, Preissig, Rada, Lhoták, Zoubek, Kotík, Libenský, Brychtová...)
Slovenské umění
Zahraniční umění (Miró, Moore, Le Witt..)
ukázky architektury, nábytku, uměleckého řemesla a designu
3. podlaží - Umění 19. a 20. století
Umění 19. stol. (Navrátil, Chittussi, Mařák, Aleš, Hynais, Schikaneder, Švabinský, Slavíček, Myslbek, Bílek, Štursa...)
Francouzské umění 19. a 20. stol. (Corot, Courbet, Renoire, Cézanne, Gaugin, van Gogh, Picasso, Braque, Matisse, Rodin...)
4. podlaží - expozice 19. století sem byla přenesena z Anežského kláštera a rozšířena

 
Vodarenská věž - obrázek

Vodarenská věž - obrázek

Praha 7 - Bubeneč, Korunovační 310

V nevelké zahradě zde stojí jedna z nejzajímavějších pražských vodáren.

Stavitel: Karel Hübschmann, Fr. Schlafler
Majitel: Městská část Praha 7
O stavbě: sloužila pro zásobování pitnou vodou horní části Holešovic a Bubenče. Stanová střecha s rozměrnými vikýři na bocích. Výška 26 m.
Příslušenství: vodárenská věž, čtyřkomorový pozemní vodojem, přečerpací stanice, hodiny
Historie domu: 1913 - vyřazena z provozu vodárna
1913 - vodárenská věž po demontáži technologie přestavěna na byty pro vodárenské zaměstnance
1977-1978 - zbořeny pozemní vodojem a přečerpací stanice
dnes - ve věži klubovny

Email:
letenskaplan@email.cz


Google




Name
Email
Comment
Or visit this link or this one